Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

O ZOO zahradě.

 

Jednou šla jedna rodina do ZOO a byly tam krásný zvířata a krmili tam rejnoky. A dívali se na lachtany, jak umí plavat pod vodou. A jak se otočili, uviděli velikého hada, který se plazil k nim a jednou byl vidět a podruhé nebyl vidět a dělal to kouzelník, který nebyl vidět. A všichni se velice divili, že toho kouzelníka nevidí. V rodině byl malý chlapeček Tomáš, holčička, která se jmenovala Krystýnka, maminka a tatínek. Všichni dali hlavy k sobě a přemýšleli, jak dostat kouzelníka do pasti. A přemýšleli, co ten kouzelník má rád a přemýšleli a přemýšleli, až vymysleli, že postavijou velký lektvar na zem do ZOO a to bude ta past. A jak ten kouzelník bude chtět sebrat ten lektvar, tak se chytí do dřevěné pasti. Ale kdo ten lektvar namíchá? A tatínek na to přišel. Namíchá nám ho paní lékárnice z bylinek. Z kopru z listí z trávy z hříbků a z masa. A zrovna, jak oni tam dali tu polívku, tak kouzelník měl na ni zrovna chuť. Šel si ji sníst a chytil se do pasti. A pak tam všichni šli a volali hurá, hurá, chytili jsme kouzelníka. A jak mu sebereme kouzelnou hůlku? Strčíme mu tam nějakou alergickou kočku a kouzelník bude kýchat a kýchat a hůlku mu sebereme. Tak dobře strčíme mu tam medvěda. Tak mu tam strčili krocana. A krocan se na kouzelníka zlobil a křičel hudry, hudry a začal ho štípat. Kouzelník křičel na krocana, ať toho nechá a vzpoměl si, že má u sebe jen lektvar uspávací. A pokapa toho krocana a krocan spal. Po cestě přijel velký bagr s takovou velkou lopatou a chytil kouzelníkovu hůlku. A ti lidi mu ji konečně zlomili. A bagr odvezl kouzelníka a naložil ho na kamion a kamion ho odvezl někde daleko do polepšovny pro kouzelníky. A všichni už odešli, protože byl už skoro večer. A pak se do domečku všechny zvířátka schovali, kde na ně neprší. A brána se zavřela a zacinkal na ní zvonec a pohádky je konec.

Dokončeno: říjen 2018

 

 

 

Statek Kouzelná slunečnice.

 

Pan hospodář šel nasbírat ptáčkům semínka. A šel na procházku. A než šel na procházku, šel se podívat na slepičky a jedna byla pryč. Tak si řekl, že jak půjde na procházku, tak se po slepičce Rozince podívá. A nechala po sobě jenom čtyři vajíčka. A tak šel a šel a uviděl v dálce malou tečku a k té tečce vedly stopy. A tak se hospodář vydal za těma stopama. Došel k pyšnému kohoutovi a zeptal se, jestli neviděl někde slepičku Rozinku. Kohoutel řekl: „ Viděl, ale nejdřív mi musíš nasypat zrní“. Hospodář šel do stodoly a tam byl pytel a ten byl plný zrní. Vzal si ho na ranema a šel pyšnému kohoutkovi nasypat zrní. A teď ho pozobá a půjde si pro slepičku sám. Hospodář položil pytel a šel uklidit do stodoly, aby měl kohoutek radost, až se vrátí se slepičkou. A zatím se jedné slepičce narodilo kuře a utíkalo s kopce a uvidělo, že je tam vlak a utíkalo dál, až uvidělo, že tam hospodář vysypal zrní a už tam chrupal medvěd. A bylo tam aj medvíďátko. A ten medvěd s medvíďátkem se probudili a chtěli to kuřátko sníst, protože na něho měli velikou chuť. Tak si nachystali všechno na vaření, aby ho mohli upíct. A než si to medvědi všechno nachystali bylo kuře pryč. Utíkalo zpátky za svojí slepičkou. A než přišlo za svojí maminkou, uvidělo tolik žlutých kuřátek. A mezi něma se ta maminka motala. „Kdes bylo“, zeptala se maminka. „ Bylo jsem na procházce, ale už zůstanu doma na dvorku a už neuvidím žádné madvědy“. A mezi tím pyšný kohoutek hledá slepičku. Šel ju hedat do hor a tam byla. Procházela se po jedné hoře a potkala ledního medvěda. Slepička řekla medvědovi ahoj, budeme se spolu kamarádit. „Ano budeme, ale musíš mi nejdřív z kožichu vytáhnout blechu, která mě pořád kousá a já si to musím pořád škrábat“. Slepička šla k medvědovi blíž a uviděla blešku za uchem. „Tak“, řekla, „medvídku lehneš si, ať ti můžu vytáhnout blešku“. A bude se ten medvídek jmenovat Pubert. A jak slepička vyzobla medvídkovi tu blechu, tak ji pěkně poděkoval a pak si šli hrát se sněhem a stavěli sněhuláky. A v horách potkal kohoutek pejska. A zeptal se ho jestli neviděl slepičku. „Viděl, ale nejdřív mi musíš nasypat granule“. Kohoutek měl ale telefon a zavolal na stanici, kde parkuje vrtulník, jestli by mu dovezli granule pro pejska. Tak mu je teda dovezli. Pyšný kohoutek poděkoval a hasičský vrtulník se zase vrátil na stanici. Kohoutek dal psovi granule a ten mu řekl, kde viděl slepičku. Tak kohoutek šel za tou slepičkou. Šel a šel a potkal na horách lišku Aničku. A ta liška Anička mu řekla zavázej mi mašličku na ocásek a já ti potom řeknu, kam šla slepička. Kohoutek musel přemýšlet z čeho tu mašličku udělá. A vymyslel, že z listu. Našel lístky na stromě a byly červený. Tak uvázal listovou mašličku lišce na ocásek. Liška poděkovala a ukázala mu cestu ke slepičce Rozince. Kohoutek šel cestou a slepičku našel. „Už nikam nechoď, protože se ti vylíhnou kuřátka a hodpodář nám uklidil stodolu“. Tak šli domů a slepičku předal hospodářovi. A všechno dobře dopadlo a bylo tam zrcadlo a zazvonil zvoneček a pohádky je koneček.

Dokončeno: listopad 2018

 

 

O klokánkovi Tomáškovi.

 

Klokánek Tomášek bydlel v Austrálii. Šel na procházku, potkal les a ztratil se v lese. Byly tam lištičky, kuny, veverky a zpívali tam hezky ptáčci. Klokánek Tomášek volal o pomoc: „ Ježišmarja, já su ztracený, pomožte mi z lesa ven“. Neslyšeli ho. Klokánek Tomášek začal brečet, protože ho nikdo neslyšel. Přijde medvěd a řekne: „Proč tu tak hulajdáš?“ A potom Tomáš řekl. „Protože su bez penízek a ztratil jsem se v lese“. „Tak víš co, řvi si dál“. A medvěd odešel. A teď přijde veverka. První si ho prohlídne a potom se zeptá: „Proč tu tak hulajdáš?“ „Protože su bez penízek a ztratil jsem se v lese“. Veverk se zeptá: „Proč máš tak velkou kapsu? Proč máš tak velké nohy? Proč máš tak velký ocas? Proč máš tak špičaté uši? Nejsi náhodou veverka?“ Klokánek se uklidnil a řekl: „Nejsem veverka, jsem jenom klokánek Tomášek“. „Nechceš jít do mého doupěte ?“ A Tomášek řekne – ne, nechci jít do tvého doupěte. Tak veverka odskáče na stromech. Přijde liška Eliška a zeptá se: „Proč tu tak hulajdáš?“ Klokánek odpoví: „Protože su bez penízek a ztratil jsem se v lese“. Liška Eliška je hodná a mladá. Liška Eliška pohladí klokánka Tomáška. Tomášek klokánek se usměje. Eliška řekne: „ Nechceš si třeba hrát na schovku?“ Tomášek řekne: „ Jo, budu si s tebou hrát na schovku. A jak se to vlastně hraje?“ Eliška odpoví: „To se schováváš a jeden počítá třeba do pěti a potom hledá. Tak já budu počítat,“ řekne klokánek Tomášek. A počítá – 1, 2, 3, 4, 5, - před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát nebo nebudu hrát. A liška se mu schovala úplně do svého doupěte, že ju klokánek vůbec nenašel a začal znovu řvat. A beruška kolem něho letěla a jak ho viděla, tak přistála na jeho čumáčku a klokánek pčiknul – hepčí. Beruška spadla na zem a bolelo ju křidýlko. A zavolala na klokánka: „Hej, vidíš cos udělal, ty netvore“. „Já nejsem netvor, ale klokánek Tomášek“. „Hej klokánku Tomášku, mohl bys mě zvednout?“ A zvedl ju a nechal ju na ruce a klokánek povídá: „Promiň beruško“. „Já jsem beruška Terezka“. A ta beruška bude pořád povídat, proč tu tak hulajdáš? A potom klokánek odpoví: „Ztratil jsem se v lese a jsem bez penízek“. A beruška řekne: „Nechceš si na něco hrát?“ „Chci a na co?“ „Třeba na hoňku“. A beruška Trezka mu uletí dočista a klokánek zase začne brečet. A potmo přijde kuna Bělinka a řekne: „Proč tu tak hulajdáš?“ A klokánek odpovídá: „Ztratil jsem se v lese a jsem bez penízek“. Kuna Bělinka je veselá kopa a taky trošku zlá. Prohlídne si klokana Tomáška a zašklebí se: „Ty jsi ale velký a jakou máš velkou kapsu. Nevešla bych se do ní?“ „Nemůžeš, já si do kapsičky sbírám ovoce, oříšky, šišky, kaštany a taky tam mám houby“. Kuno Bělinko, vyvedeš mě z toho lesa, prosím“. Kuna řekne – vyvedu. „Běž rovno, potom u velkýho duba se otoč doleva a potom běž rovno, potom u smrku zatoč doprava a pak běž rovno, esi potkáš kobylku, tak ona ti poradí dál“. „Děkuju, za to, žes mě řekla jak mám jít. Klokánek řekne ahoj Bělinko kuno a teďka půjdu – hops, hops, hops zatočí a potom hops, hops, hops zatočí a vyskáče na louku. A kobylka nikde. Klokánek Tomášek si lehl do trávy a počkal na chvilku na zelenou kobylku. Kobylka Zelenka si skáče po louce a potká najednou klokánka. Nelekne se ho a povídá: „ Ahoj, jak se jmenuješ?“ „Jmenuju se kokánek Tomášek a poslala mě kuna Bělinka, že mi ukážeš, kam mám jít z louky“. „Běž rovno a u ostružin zatoč doprava a už uvidíš svůj dům“. „ Děkuju za poradění“. Dohopsá tam, zazvoní na zvonec a pohádky je konec.

Dokončeno: říjen 2017

 

 

O skřítkách.

 

Jeden se mohl jmenovat Brumda a jeden se mohl jmenovat Krokodýlek a jeden Zajíc a čtvrtý se jmenoval Kytička, protože nosí všude na klobouku kytičky. Nebo by se mohl jmenovat Žralok, Myšička, Králík nebo jako Eliška, to bude skřítčí holka nebo Ondra, Víťa, Lukášek a bude tam aj Terezka a bude mít dlouhý zlatý vlasy, až na zem. I Eliška. A Terezka s Eliškou zahlídly nějaký motýlky a šly za nima dolů na přírodu. Lukášek, Zajíc a Žralok a Krokodýl je ztratili a vydali se je hledat. Zatím co Terezka a Eliška si prohlížely motýlky a jak vypadá příroda. A kluci nás hledali v chaloupce v lese a ještě na louce. A Ondra si vzpoměl – vynechali jsme jedno místo, no přece na přírodě. A šli na přírodu. A byly tam aj zlatý kameně. Potkali tam hodně motýlků a viděli tam Terezku s Eliškou a volali. Eli? Tery? My jsme vás hedali a Žralok je utíkal kousnout do zadku. Onďa volal – Žraloku přestaň nebo tě „dž“ udělám na placku. Tak Žralok přestal. Eliška utíkala se pomazlit s Onďou, Terezka s Víťou. A všichni si budou hrát na honěnou. Víťa bude honit Terezku, Onďa zase Elišku, Brumda zase Kytičku a tak pořád dokola. Přiletěl tam papoušek Opakováček a byl červenožlutý, měl na sobě trochu fialové a trochu růžové a taky zelenou a červenou. Zobák měl žlutý. Letěl za Terezkou a Eliškou a volal na ně: „Utíkejte, k přírodě letí velký drak“. Všichni utíkali do chaloupky domů a zavřeli se tam na petlici. Okna zavřeli taky a schovali se pod postel. Jenom Terezka a Eliška se dívaly na přírodu a čekaly, jak tam přiletí ten velký drak. A přiletěl a byl velký, oranžový, měl velké zuby a velké oči a velký nos a velký ocas a byl celý papírový. To není doopravdický drak, to je papírový drak a pouští ho Tomášek s Lukáškem. Skřítci vylezli z pod postele a oddychli si. Uf. To jsme rádi, že to není doopravdický drak, ale jenom papírový. Vylezli z chaloupky a potom řekli: „My si půjdem taky pouštět draka jako Lukášek s Tomáškem. A jak ho vyrobíme? Z papíru? Z igelitu a izolepy? Může letět třeba kuře? A vyzkoušíme to, jestli bude letět kuře. Navážeme ho na špagátek a uvidíme esi bude letět. Ne, ne ,ne kuře není tak lehké, jako papírový drak. A Eliška řekla: „ Ale stejně ho vyzkoušíme. A proč si nemůžeme udělat každy svojeho draka? Já budu pouštět kuře“. Terezka bude pouštět papírovýho draka a bude tam namalovaná žabička. Myška bude pouštětě polštářek a Víťa bude pouštět stan. Který dráček poletí? První pouštěla kuře Eliška. To kuře utíkalo a schovalo se v trávě a hledalo nějaké žížaly a vůbec neletělo. Potom pouštěla polštářek Myška Alenka. Polštářek ležel a neletěl, tak si na něho lehl Brumda a polštářek začal skákat jako pružina. A Brumda ječel – é, á ….. a hlava se mu třepala. Až z polštářku spadl na nos. Auvajs. Připravil se Víťa, že bude pouštět stan a zapoměl, že jsou tam kolíky. Ty se připichly do země a stan vůbec neletěl a pak vybuchl a chvilku letěl, ale potom zase spadl. Poslední pouští draka Terezka. Vzala jsem ho za provázek a drak s nakreslenou žabičkou letěl. Eliška řekla – ou nou – já se picnu. A pak už byla noc a všichni draci nemohly letět a pak padaly furt na zem a pak si všichni skřítci řekli, jé, proč ti draci už nelétají? Asi proto, že nefouká vítr nebo proto, že už ti draci byli unavení a všichni skřítci byli taky unavení. Měli unavené nohy, bolela je hlava, ruce, prsty, paty a zavíraly se jim oči. Tak šli spat domů všichni a zítra se zase setkají, aby pouštěli draky. A malý mraveneček vylezl na kopeček a zazvonil na zvoneček a pohádky je koneček.

Dokončeno: říjen 2017

 

 

Mořská pohádka.

 

Přijeli jsme k moři a žádná voda tam nebyla. Zvonec a konec.

Dokončeno: září 2018

 

 

O třech princeznách Alžbětě, Růžence a Bele.

 

Tři princezny šly jednou na zahrádku. Šly se tam houpat a pak potkaly krále Honzu. Růženka měla růžové šaty a žluté vlasy, Bela měla žluté šaty a hnědé vlasy a Alžběta měla fialové šaty a rezaté vlasy. Král Honza byl jejich táta a měl vousy, červený plášť, černý boty, zlatou korunu a fialovýma rubínama a vládl zemi motýlů a koní. Jednou král vyšel z království a vyhlásil šermování proti medvědovi. A pak řekl: „ Kdo toho medvěda porazí, může si vybrat princeznu, jakou chce“. A přijelo hodně chudých, starých, bohatých, mladých, tlustých, tenkých, vysokých, malých princů a rytířů. A dokonce i nějací z vesnice. A tak řekl král: „Teď se na vás budu dívat, kdo vyhraje“. Princové se nachystali a mezi sebou boxovali, kdo půjde první, kdo druhý a třetí....atd. A tak šel první Dlouhý princ a dopadl blbě. Protože ho medvěd přeboxoval. A teď přišel na řadu tlustý a taky nedopadl dobře. Medvěd ho vzal, první s ním zaházel a potom ho zakutálel do lesa a vrazil do stroma a jak se zamotal, tak řekl: „To jsem mohl nechat na páté místo“. Třetí šel tenký taky nedopadl dobře. Medvěd ho zasukoval do mašličky a on pak odskákal za králem. „Pane králi, ten medvěd je fakt nebezpečný. Jsem samá mašlička a příští boxování s medvědem nepřijedu – naschle“. A odjel. A tak přišel n řadu mladý. Medvěd ho zahodil do koruny stromu. A další princové nedopadli o moc líp. Tak se sbalili a odjeli. A zůstal mladý Pepa z vesnice. Přišel na řadu a přišel do kroužku, kde byl medvěd. Poboxoval ho, pak mu zavázak ruce do mašličky, nohy do mašličky a pak ho vzal a hodil ho na konec lesa. A pak se už medvěd nikdy nevrátil a vybral si Růženku. Chtěla ho spíš Bela než Růženka. Ale mě se Bela nelíbí. Tak mu zavázali oči a natáhl ruce. Růženka mu utekla z cesty a tak si vybral Belu. Král vyhlásil další soutěž proti drakovi. Pětihlavýmu. Drak bydlel v jeskyni daleko za horama ve skalách. A byla tam voda a musíme tam koupit kačenky. Jenže ten drak ty kačenky vždycky sní. Princové se na to vyprdli a s drakem nebojovali. Drak si oddychl, že princové nepřijeli, lehl si a spal. Jednou se rozhodl Honza z vesnice, že půjde zabít toho draka. A tak šel. Vzal si nůž, čepici, boty a klacek s pytlem ve kterém byly buchty, které pekla máma v kuchyni v peci. Přišel do jeskyně, kde spal drak a chrápal, až to bylo slyšet v celém království. Honza se schoval za kámen a pak zavolal: „Hej, draku ty lenochu malá, vstávej“. Drak řekl: „No, já nechci vstávat“. „Vstávej, mám pro tebe buchty. Hned budu vstávat, jen malou chviličku budu ještě spát, prosím“. Honza: „No nic, odejdu aj s buchtama jestli nechceš“. A drak: „Né, já hned vstávám, už mám oči otevřené. Dáš mi ty buchty?“ Honza: „Tak jo, ale jenom za výměnu“. Drak: „Co chceš?“ Honza: „Chcu, abys dělal jakože si mrtví“. Drak: „Tak jo. Ale teď mi dej ty buchty“. Honza dal drakovy buchty a vydal se na cestu a šel do království si vzít Růženku. Svatba byla veliká a šťastná. Jenom Alžběta byla smutná, protože ještě nemá svého prince. A tak král vyhlásil hádankovou soutěž. Kdo ji vyhraje, ten bude mít za ženu mou Alžbětu. Jednou se rozhodl princ Kryštof, že pojede na koni k hradu a tam se zeptá krále, co má uhádnout, protože se mu princezna Alžběta líbila. A král řekl: „Tak jo. Řeknu ti hádanku a ty ji musíš uhádnout. Otevírají se tím dveře. Co to je ?“ Kryštof přemýšlí a přemýšlí a dumá, zkoumá, až dopřemýšlí a řekne, že je to klika. Král řekne: „ Tak jo, je to klika, můžeš si vzít princeznu Alžbětu“. Alžběta byla ráda, že má nějakého prince. Byla svatba veliká, jako celá Afrika. Přiletěl zvonec a pohádky je konec.

Dokončeno: červen 2018

 

O princezně, která nechtěla chodit ven.

 

Bylo, nebylo. Bylo jedno království a tam byl král a královna a měli jednu princeznu. A ta princezna nechtěla chodit ven. Princezna se jmenovala Kamilka, král se jmenoval Davídek a královna se jmenovala Terezka. Princezna nechodila ven protože – si chtěla doma hrát s kostkama, hrála si aj na školu se zvířátky, sem tam si schrupla, prohlížela si knížky, chůva jí četla pohádky, tancovala, běhala po chodbách a protože byl ten zámek tak velký, tak se princezna Kamilka taky někdy ztratila. To ju potom hledala chůva, král, královna, stráž, uklizečka, kuchař, zahradník a všichni, kdo měli ruky a nohy. A pak ju hledali a pak uviděli otevřené dveře do sálu. Pak tam šli a uviděli další otevřené dveře, které vedly do knihovny. Vešli do knihovny a hledali tam princeznu, ale ona tam nebyla. Našli na nějakém stole otevřenou knížku a tam bylo kouzlo, jak se dostat do knížky. Král řekl:“ stráže půjdete hledat moji dceru princeznu do té knížky“. Stráž přečetla to kouzlo, jak se dostat  do knížky a už byli v té knížce, která se jmenovala „O drakovi a princezně“. Stráže se najdenou ocitli na skále a lekli se, že spadnou za skály dolů do rybníka. Ale nespadli. Uviděli tam schůdky po kterých šli dolů. A dole zjistili, že už jsou dole. Tam uviděli díru ve skále a tam uviděli draka, jak spí. A taky tam byla princezna. A tak potichu vešli do jeskyně. Jeskyně byla veliká tak, že se tam aj drakovi vlezla postel. Bylo tam teplo a visely tam rampouchy. A pak stáže uviděli princeznu, jak je na drakovi. Ona ho totiž měla ráda a drak byl na ňu hodný. Stráže se zeptali princezny:“ princezno, půjdeš s námi? Ne, zůstanu tady s drakem. A proč? Protože chci a domů se vrátím, až se s drakem proletím, večer. Stráže se vrátili sami bez princezny. A všechno řekli králi a královně. Princezna se proletěla s drakem a večer už šla domů. A proto princezna nepotřebovala chodit ven, protože chodila ven v knížkách. A zazvonil za královnou zvonec a pohádky je konec.

 

Dokončeno: listopad 2014

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Momentous Blood Persuade - Hypertension

(Aentaitmap, 8. 10. 2018 7:29)

Torsion bras de quelqu'un est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque set votre determination bat, il pompe le sang tout au long vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-guerison/

What is a conformist blood strain

(AUrgelryasycle, 29. 7. 2018 17:53)

Pression arterielle est comment poupe votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre determination bat, il pompe le sang par vos arteres a la prendre facilement de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/generic-cialis-30/

bomba

(Mrtina, 16. 1. 2009 10:27)

Tak to je poravdu skvělé. Velice jsem se bavila. Někdy jsem přes slzy neviděla ani na monitor. JEN TAK DÁL.